O tohle se s vámi musím prostě podělit, nestalo se to totiž jen jednou a podle okolí jde o opravdovou raritu, v hlavní roli je náš pes, kterého máme v dočasné péči a jeho neobvyklá sběratelská vášeň.
Sledujete-li moji Facebook stránku tak víte, že jsme s manželkou v srpnu adoptovali bílou fenečku Kanu. Bohužel vzhledem k její povaze, která se projevila po asi třech měsících jsme ji byli nuceni dát pryč, vyklubalo se z ní tornádo Lou 2.0. Vycítila, že s ní nemáme oční kontakt a tak si z nás dělala dobrý den. V novém domově, pod bdělým očním dozorem se z ní stal naprosto klidný a hlavně poslušný pes, až nás to udivuje. Dnes ale chci psát o našem druhém, kterého máme v dočasné péči. Jmenuje se Hook a je to Pomeranian. Je mu 11, bere léky na štítnou žlázu, ale jinak je to na svůj věk opravdu velmi čilý pes. Má ale takový řekněme na psa velmi neobvyklý koníček, sbírá. A nesbírá jen tak něco, jeho oblibou jsou korkové zátky z lahví od vína. Kdyby to udělal jednou, tak si řeknu dobře, asi se mu to zalíbilo a tak si to přitáhl domů, tak jsem ho vzal a vyhodil. Dnes to ale udělal znova a tentokrát mnohem fikaněji, ale i tentokrát jsem ho odhalil, avšak až ve chvíli, kdy si ho v době, kdy jsem mu dal vodítko na poslední chvíli vzal s sebou a náhodou ho upustil, když si lehl ve výtahu cestou ven.
Udělá-li to ještě jednou, začnu ty jeho korky asi desinfikovat a sbírat, protože to považuji za raritu. Ani jeden ze psů, které jsme kdy měli nic takového nedělal. Klacíky či kaštany, prosím, ale korky od vína?