Může za to moje žena. To ona mě přivedla na to sledovat v televizi fotbal. Původně jsem myslel, že to začne a skončí mistrovstvím světa mužů, ale pak jsem si jednoho dne pustil večer před spaním do sluchátek zápas nejvyžší francouzské ligy a to se nějak stalo pravidlem. Loňskou sezónu jsem tedy sledoval všechny možné soutěže, italskou, francouzskou, ale i tu naši. Sledovat zápasy PSG mě obzvláště bavilo, aby také ne. Neymar, Kylian Mbappé či Lionel Messi, to jsou opravdu velká jména. Ačkoli se PSG v evropských pohárech moc nedařilo, jejich hra se mi líbila. Jenže v letošní sezóně je to pryč, odešli všichni až na Mbappého a je to opravdu na hře týmu znát. Ačkoli se včera Mbappé postaral o jednogólové vedení a hru to trochu pozvedlo, pořadilo se Toulouse vyrovnat a hra se pak vrátila do stejných kolejích, ve kterých začala. Přijde mi, jako by hráčům PSG chyběl onen náboj sebedůvěry, ale také týmový duch. Koukat se na to dalo, komentátor Vojta Tichava opět podal ten nejlepší možný výkon, ale bylo to takové mdlé, táhlé, no snad to bude časem zase ta stará, dobrá PSG.