Vzpomínka na rybaření

Všechny vás po dlouhé době zdravím. V čase, kdy se dá prakticky jen sedět doma a jedinou cestou je ta do práce, z práce a na nákup vázne i inspirace, o čem psát, člověk toho opravdu moc nezažije a nálada, kdy člověk na každé televizní stanici slyší o novém počtu nemocných a zemřelých také není kdo ví jak valná. Nakonec jsem se ale rozhodl, že malinko zavzpomínám na dobu cca před šesti lety, kdy mě brácha vzal s sebou na ryby.

Bylo to koncem srpna, v září jsem nastupoval do prvního ročníku na obor ladění klavírů. Trochu jsem se nudil a tak mi brácha nabídl, že by mě s sebou vzal na ryby. Byl vášnivým rybářem, dnes již na to bohužel nemá dostatek času. Inu, všem nám s přibývajícím věkem nabývají povinnosti. Tehdy ale jezdil na ryby opravdu často, já byl jen jednou a bylo to opravdu úžasné. Svítilo sluníčko, mírně foukalo a u rybníka kromě nás byl jen jeden další rybář, takže byl i božský klid. Je to neuvěřitelné, jak se člověk u vody uklidní, hned bych si takové posezení u rybníka zopakoval. Tak snad až pomine epidemie, zajedu si s někým k takzvanému karvinskému moři. A jestli vás zajímá, zda jsme s bráchou chytili nějakou tu rybu, tak ano a dokonce měla i přípustné míry, tím pádem skončila na grilu.

Mějte se fajn a hodně zdraví,
Pavel

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..