Vzpomínka na Karosy

Autobusy jsem si zamiloval od prvního dne školy. Po celých 9 let základní školní docházky jsem s nimi jezdil a poznal jsem mnoho typů a modelů, od stařičkých Karos, po moderní, avšak někdy dost zvláštně startující a chcípající Sory. Dnes chci ale psát o značce, kterou vídáme méně a méně a dovolit si ji mohou jen sběratelé, kterým se stát nemohu.

Tou značkou je Karosa, těmi typy jsou řady B, C a LC. Éčkové Karosy už většinou měly motory Iveco a to už prostě nebylo ono.

Jako prvňáček jsem ale nepoznal ten starý autobus, kterému se říkalo “Klacek” a měl motor Liaz. Nám jezdil busík s motorem novějším, rok výroby modelu mi pan řidič prozradil, rok 1994, neklame-li mě paměť, mělo by jít o model s motorem Renault. To nebyla špatná Karosa, dvojdveřák se zámkem na rozjezd a odemykáním při zastavení, jako nevidomému dítěti se mi ty zvuky hrozně líbily. Byly doby kdy jsem poznal, kterým tónem motor vrčí, když jel třeba řidič stejnou rychlostí nějaký čas, poznal jsem i akord, kterým motor zní, ono to houkání nebyl jen jeden tón.

Později jsem poznal téměř již vyřazený model s původním Liaz motorem, 5 stupňovou převodovkou a krásným interiérem. Blinkry, ty narozdíl od výše popsaného nepípaly, ale cvakaly, žádný zámek se neozýval, ale ten motor a vůně interiéru mě donutily si tyto autobusy doslova zamilovat a zabývat se jimi. A tato vášeň mě provází již dobrých 15 let.

Závidím každému sběrateli, který si u odkupu může takový autobus zakoupit, občas sleduji na portále Youtube, jak takovou Karosu opravují a testují, popisují komponenty a vychytávky, které si tito nadšenci přidávají, za což jim nesmírně děkuji, mám tak možnost si připomenout, jak jsem i já jezdíval, každý den až do osmé třídy do školy a ze školy domů.

Happy driving,
Pavel

Reklama pod článkem

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.