Měsíční sonáta

Po dlouhé době jsem si vzal do hlavy, že se něco naučím podle braillského notopisu. No a jak to zatím vypadá?

Od doby, co jsem naposledy viděl notový zápis skladby pro nevidomé již uplynulo pár let. Nevím vůbec proč, ale vzal jsem si do hlavy, že se naučím Měsíční sonátu. A jelikož ji v knihovně pro nevidomé mají, zakoupil jsem si ji za 35, Kč. Dnes mi dorazila. Ačkoli tato sonáta, resp její první věta není nijak extra dlouhá, cca 7 řádků černotiskového notopisu, tak ten braillský má stran 5 a jeden černotiskový řádek vyjde mnohdy na pět i šest braillských. A jak mé snažení zatím vypadá? Noty ještě přečíst dokážu, poznámky v italštině taky, ale některé braillské znaky mě opravdu zaskočily. Například mi hrozně dlouho trvalo vzpomenout si, co znamenají body 1 2 6 + 1 4 před notami. Nejsem si sice zcela jistý, ale myslím si, že jsem si vzpomněl. Teoreticky by mohlo jít o stisk pravého pedálu u klavíru, ale pro jistotu budu muset sáhnout po rejstříku braillského notopisu, kde jsou jednotlivé kombinace znaků vypsány, samozřejmě včetně toho, co znamenají. A co z toho všeho vlastně plyne? Že opakování je matka moudrosti. Takže zatímco úvodní melodii z dvoudílného filmu Babička jsem se naučil podle sluchu, Měsíční sonáta mě asi ještě hoooodně potrápí 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *