Pokračovat ve čtení „Postesk nad jedním pravidlem v sociálních službách“
Po třech dnech stání, aneb pro milovníky startů by to byl ráj
Balada o zteřelém káblíku
Pořádný hec
Vždy, když usednu za volant své Škodovenky Mileny, vybaví se mi doktor Skružný, jak šněruje cestu a recituje Máj. A tak jsem se teda hecnul, že se ho naučím taky a při některé z jízd, kdy si nechám svůj zadek voziti ho celý odrecituji a nahraji to na kameru. Právě dnes mi přišel výtisk v Braillově písmu. Počet stran mě sice vyděsil, ale mám-li ještě tak dobrou paměť jako za školních let, mohl bych se to do konce léta naučit. Tak co myslíte, zvládnu to? A pustíte si pak výlet krajinou za recitace Máchova Máje?
Když auto, tak Škodovka! Když Škodovka tak 120!
Málokdo o mně ví, že kromě hudby a počítačů se zajímám také o automobily a nejen to. Již párkrát jsem si mohl vyzkoušet, jaké to je, když sedíte za volantem a řídíte. Akce se jmenovala (ne)obyčejná jízda a pořádalo ji Tyflocentrum Olomouc s oblastní odbočkou v Prostějově ve spolupráci s autoškolou. Akce se s obrovským úspěchem konala na letišti v Přerově a to v letech 2018 až 2020. Budou-li okolnosti příznivé, akce se bude konat znova. A půjde-li vše dobře, přijedu na ni, resp nechám se na ni i s manželkou dovést vysněnou Škodovkou, viz článek z denního tisku. Dále vznikla Facebook stránka a Youtube kanál, kde budu dávat fota a videa z jízd, případných oprav (snad jich nebude mnoho) a možná taky zimních startů a ještě chystám i malé překvapení, o kterém se včas dozvíte.
Když vás ovládne strach
Jako nevidomý mám dost neobvyklé koníčky a nejen to, také nesplněné sny mám jako nevidomý člověk dosti netypické, tedy samozřejmě z pohledu zdravého člověka. Jako například můj téměř celoživotní, mít svoji vlastní Škodovku, jsem extrémní milovník vozů Škoda 100, 120, 125L a vlastnit jeden z těchto modelů a nechat se vozit z bodu a do bodu b, to by bylo prostě něco. U známých a rodiny se setkávám spíše s nepochopením, každý se ptá, na co mi to bude a neustálé vysvětlování mě už začalo od mého snu odrazovat, ale nakonec jsem se na popud administrátora jedné skupiny na Facebooku o svůj příběh a sen s obavami podělil. Očekával jsem, že jako reagce budu dostávat emotikonu s popiskem haha a ono ne. Like a love a celá řada neuvěřitelných komentářů a nových spojení mě znova nabíjí a to nepopsatelným pozitivním způsobem. Takže nebát se, ať je váš sen jakýkoli. I když vás někdo nepochopí, nevzdávejte to. I kdyby vás nakonec pochopilo pět lidí z tisíce, je to úspěch.
Fajn den,
Pavel
ps: Členům Facebook skupiny, ve které jsem se o svůj příběh podělil opravdu z celého srdce děkuji v prvé řadě za přijetí mezi sebe a v řadě druhé za rozvinutou diskusi, věřte mi, nečekal jsem to a jsem opravdu potěšen. Co členové na zcela vlastní popud rozjeli se můžete podívat zde. Chtěl jsem sem dát i původní příspěvek, který vše odstartoval i ten, který odstartoval počin komunity, ale skupina je bohužel nastavena na soukromou, tak sem alespoň hodím odkazy.
Facebook skupina
Můj příspěvek (nelze zobrazit bez členství)
Příspěvek zakládajícího člena sbírky (nelze zobrazit bez členství)
Vše probíhá se souhlasem banky. Z darů bude řádně odvedena daň.
Dny umění nevidomých – 02.05.2022 záznam z vystoupení
Druhého května jsme s manželkou měli tu čest v rámci dnů umění nevidomých vystoupit na zahájení výstavy slabozrakého malíře, pana Lukáše Černého. Naše vystoupení si nyní můžete poslechnout právě zde. Obrazy pana Černého si můžete v knihovně v Českém Těšíně na ulici Slovenská prohlédnout až do 28. června, potom se expozice přesune do Třince (viz záznam).
Syndrom vyhoření je venku, raději však nevyhořet :-)
Vážení a milí,
po téměř roce práce mi Supraphon vydává album s názvem Burnout syndrome. Uvědomuji si, že je určeno pro velmi specifický okruh posluchačů, zejména pro milovníky hudby 20. a 21. století, ale kdo ví, třeba se zalíbí i dalším posluchačům, však sami můžete posoudit zde. Přeji příjemný poslech a raději snad nikdy nevyhořet.