Tak jsem to já

Když se tak zamyslím nad svým (poměrně mladým) životem, musím přemýšlet. Ostatně nepochybuji, že to tak nemá být, dle mého přemýšlí každý v tomto věku. Co jsem vlastně dokázal. A pokud ano, tak co jsem vlastně doopravdy dokázal? O jaký jde úspěch? A neměl na jiné lidi negativní důsledky? Toto jsou mé otázky. A dokážu si na ně odpovědět? Nevím, někdy ano, někdy ne. Nejsem ten typ, který prolétává světem, aniž by si všímal, co se kolem něho děje. Snažím se být vnímavý, milý a naslouchám svým přátelům. Bude mi 20 let, krásný věk. Načnu již třetí desetiletí svého krásného života. Těším se na ten den, kdy mi bude 20. Za necelé tři měsíce.

Za tu dobu, co jsem živ a zdráv nemohu říci, že se znám. Stále a stále se hledám a budu se hledat celičký život. Žijeme na světě příliž krátkou dobu na to, abychom mohli říct, že se zcela známe. Kde pak, známe jen část sebe, stejně jako část druhých. A co vlastně o sobě známe? To je různé, každý zná něco. Nechci se tu rozepisovat o tom, co jsem kdy dokázal, jsem skromný. Ano, vím, měl bych o čem psát. Mé úspěšné účasti na soutěžích, koncerty a tak dále a tak dále, ale nemám to zapotřebí. Nechlubím se svými úspěchy a to, co dělám a dávám na svůj web je pro potěšení ať už diváků, posluchačů či návštěvníků tohoto webu. Nejde mi o komerci, na to jsem nikdy nebyl a zřejmě asi ani nebudu.

Jak bych to uzavřel? Sám si nejsem jist, lámu si nad tím hlavu a nemohu se ničeho dopátrat. Ale ano, už vím, půjdu se poznávat a dělat to, co se mi tolik líbí. Jdu číst, psát, hrát a za pár let si možná opět uvědomím, kde jsem.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.