Schoulené klubíčko


Jen jako klubíčko, tak lehké jako vánek, zchoulené v klíně děvčete,
jako máma, držící v náručí tělíčko zrozeného dítěte,
jako kotě, co v klíně tiše přede,
jako fenka, co štěňátka si vede.
Klubíčko, to se k tobě tiše tulí,
dítě k matce své se culí,
kotě mléko od mámy chce pít,
a malí psíci, ti chtějí klid.
Moje duše, jako klubíčko se tulí,
ke komu, k nikomu, nikdo mi nedovolí,
jen tiše nadnesen svým stínem,
aniž by se někdo ptal,
jako omámený kalným vínem,
nechám se vozit dál?
Ne, už dost toho zoufání,
začnu tiše, čekat a žít,
cestou, láskou, klidně jít,
všemocná síla mě pohání.
Já můžu být i klubíčkem, v klíně děvčete,
kvetoucí časem, z malého dítěte,
myslím si dozajista,
že cesta životem s tebou bude jistá.

Napsat komentář