Počítače jsou i pro nás nevidomé

Ve středu jsem se zúčastnil jedné akce, kde jsem předváděl, jak pracuji s počítačem, konkrétně s free software, tedy s Linuxem. Každý, kdo ke stánku přišel mi sdělil, že se poprvé v životě dozvídá, že nevidomí lidé mohou pracovat s počítačem. Nechtěl jsem tomu věřit, ale následně jsem se dověděl, že téměř polovina lidí vůbec netuší, že nevidomí už dávno nejsou těmi telefonisty a že i oni mohou téměř plnohodnotně využívat počítač.

Na základě tohoto zjištění jsem se rozhodl napsat takový nechci říkat osvětový článek o tom, jak já jako nevidomý používám počítač.

Základem všeho je vstup a výstup

K tomu, abych mohl používat počítač potřebuji v zásadě dvě věci. Vstup, což je klávesnice. Málokdo ví, že právě klávesnice a nikoli myš je základním vybavením počítače. Druhou věcí, kterou potřebuji je výstup, což může být buď hlasová reprodukce, či braillský řádek. O tyto dva výstupy se stará mluvící program, známý pod výrazem čtečka, nebo odečítač obrazovky. Pro platformu Microsoft Windows je takových aplikací hned několik. Mezi nejznámější patří americká aplikace Jaws, komunitně vyvíjené NVDA, dále pak Window eyes, český Win monitor a britská Super nova. Všechny tyto aplikace jsou plně lokalizované také do českého jazyka. K tomu, aby tato aplikace dokázala zreprodukovat výstupní informace hlasem, potřebuji hlasový syntezátor. Mezi nejznámější patří Nuance Vocalizer – Zuzana a Iveta, Acapela – Eliška, Hlas – Mojža, Wintalker voice – Jakub, Mirek, Markéta, Blanka. K tomu, aby odečítač obrazovky dokázal reprodukovat informace na obrazovce braillským řádkem, musím vlastnit zařízení, které následně připojím k počítači a potom mohu informace číst v Braillu.

Řešení pro Windows jsou však velmi drahá, ceny odečítačů se pohybují v rámci 25000, 50000, Kč, tedy kromě odečítače NVDA, ten se řadí mezi Free software, což znamená, že je zcela zdarma a navíc je také zdrojově otevřený, takže kdokoli se může připojit k jeho vývoji a pomoci tak nevidomým uživatelům, kteří pak budou moci využívat počítač daleko efektivněji a lépe se zařadit do společnosti ostatních uživatelů a to nejen těch domácích, ale také třeba v zaměstnání. Ceny braillských řádků se pohybují v rozmezí 80000, 200000. Jak na odečítače, tak na řádky lze 1x za pět let požádat o příspěvek na zvláštní pomůcku na úřadu práce.

Nebudu vás dále zatěžovat existencí všech odečítačů pro různé platformy, ve zkratce ještě zmíním produkty Apple, kde je odečítač obrazovky Voice over přímou součástí systémů a operační systém Linux, kde existují odečítače jak pro konzoli, tak i pro grafická prostředí. Nejznámější odečítač pro grafická prostředí se jmenuje Orca a je jako většina linuxových aplikací free software s otevřeným zdrojovým kódem. Nebudu vás ani zatěžovat tím, jak takový odečítač obrazovky funguje, existuje mnoho více či méně odborných publikací o této problematice.

Závěrem

Já používám počítač neuvěřitelných šestnáct let. Začal jsem s Windows 98. Tehdy byl ozvučený kancelářský balík Microsoft Office, internetový prohlížeč Internet Explorer a další základní aplikace systému Windows. Dnes je situace mnohem lepší, ozvučené jsou také alternativní aplikace, což mě osobně daleko lépe integruje také do zaměstnání. Je třeba ale říct, že ne všechny aplikace lze spolehlivě používat. Není to tím, že by s nimi odečítač neuměl, nebo nedokázal komunikovat, ale tím, že programátoři mnohdy ani nevědí, že existuje možnost aplikace zpřístupňovat hendikepovaným uživatelům. Věřím však, že když se o tomto tématu bude mluvit a když lidé budou ochotni s námi nevidomými o této problematice diskutovat, budeme si jako uživatelé zase o něco blíž.

Hezké dny všem,
Pavel Vlček