Malé zastavení

Vždycky jsem si myslel, nebo jsem byl dokonce přesvědčen, že jsem naprosto smířený se svým hendikepem. Čas mi ale ukazuje něco jiného a musím dát za pravdu těm, kteří mi do očí řekli, že to prostě nemůže být pravda.

Všechno se zdálo v tom nejlepším pořádku. Bez problémů jsem vystudoval základku, pral jsem se se střední, naučil jsem se postarat se o sebe, ale přesto mnoho věcí dělat prostě nemůžu, ale vždy tu jsou lidé, kteří pomohou tu či onu bariéru překonat. Jednou takovou bariérou je doprava, lépe řečeno jízda autem. To bez zraku prostě nejde, potřebuji-li někam autem, jsem odkázaný na odvoz. Nijak mi to nikdy nevadilo, prostě jsem to bral jako fakt, jenže poslední dobou mi z naprosto nepochopitelných důvodů začíná být líto, že prostě nemůžu mít svoje auto, do kterého si sednu, nastartuju a jedu. Kdy se to změnilo? Někdy během posledního roku, kdy se v řadách příbuzenstva s řidičáky doslova roztrhl pytel.
Stalo se mi asi před čtrnácti dny, že jsem se svezl autem na návštěvu k rodičům. Řídil můj bratranec, mladý, ale velmi dobrý řidič. Jel jsem s ním poprvé a jeho jízda a jeho osobitý motoristický styl na mě prostě nějak zapůsobily. Přesto, že jel velmi rozvážně, klidně a opatrně bylo vidět, že on je prostě pánem svého auta. Hrálo mu rádio s jeho oblíbenou hudbou a ta pohoda z jízdy z něj úplně sršela. A to na mě nějak dolehlo. Vím, že jezdit v dnešní době autem je často o hubu, ale přesto je to něco, co bych chtěl alespoň jednou ve svém životě zažít. Mít tu možnost usednout do svého vozu a jet si tam, kam se mi zlíbí. Jedinou nadějí jsou pro mě společnosti Apple a Google, která vyrábějí, nebo budou vyrábět samořízené automobily. I kdyby to fungovalo tak, že do takového auta prostě vlezu, zadám cíl a ono pojede, občas mi dá nějaký pokyn, já zareaguji, tak budu šťastný řidič, nicméně projekty obou společností jsou na svém počátku a kdo ví, jak se je podaří zrealizovat. Každopádně oběma, ale i dalším společnostem v tomto ohledu fandím. A když si chci zajezdit virtuálně, mám k dispozici vynikající, i když už trochu zastaralou závodní hru. Sice to není klasické ježdění, ale svůj základní účel to splňuje. Jen je otázka, jak dlouho bude tato hra ještě kompatibilní s operačním systémem, neboť se již několik let nevyvíjí a to i přesto, že byly uvolněny kompletní zdrojové kódy. Já sám se na obnovení jejího vývoje necítím, protože je to napsané v programovacím jazyce, kterému jen stěží rozumím a ještě zastaralým způsobem a tak dobrý programátor, abych započal s vývojem své vlastní automobilové hry opravdu nejsem.
Tak tolik mé malé zastavení. Všem na silnicích přeji pevné nervy a šťastný dojezd.