Jak komponuji

Dnes vás malinko zasvětím do tajů a obtíží komponování hudby bez možnosti zrakové kontroly pomocí počítače.


Jak již možná víte z mého životopisu, ke své činnosti používám počítač od Apple, USB klaviaturu Yamaha p105 a USB mikrofon ApogeeMic96K. Možná víte, že pro Mac jsou pro hudební skladatele perfektní aplikace. Většina vidících, co tak vím si prostě otevře Logic a píše a píše a hotovou skladbu prostě uloží. Nevidomí komponisté to takhle jednoduše dělat nemohou.

I přesto, že Apple dbá na přístupnost svých aplikací, v hudbě to neplatí. Byla doba, kdy bylo možné z 90% ovládat hudební aplikaci Garageband prakticky bez sebemenších potíží, nicméně toto s postupem aktualizací přestalo platit a nezbývá než doufat, že se Apple ke vzniklé situaci postaví čelem a problémy vyřeší. Jak to tedy dělám já?

Jakmile dostanu nápad, který chci nahrát, čeká mě velmi dlouhá trať. Jelikož je panel s notovou osnovou absolutně nepřístupný pro čtečku obrazovky (to platí pro všechny platformy), musím se spoléhat na ruční práci. To znamená, že připojím USB klaviaturu k počítači, otevřu Garageband a nahrávám jednotlivé stopy. Ukažme si to na skladbě Když vychází hvězda. Ta obsahuje prakticky celý orchestr. Nejprve jsem tedy nahrál kontrabas, poté Cello, pak klavír, flétnu a bicí. Domníváte-li se, že bych tím pádem měl umět zahrát všechny nástroje ze skladby zvlášť, máte pravdu. nahrát skladbu Když vychází hvězda bylo velmi náročné, trvalo mi to celkem asi dva měsíce, přičemž některé nástroje se mi nepodařilo nahrát hned na první pokus. Pokud totiž hrajete na klaviaturu a zaznamenáváte co hrajete, je zaznamenaná i každá vaše chyba, rytmická nepřesnost a další neduhy, které ve své skladbě nechcete.

Moc si přeji, aby toto šlo nějak zjednodušit, aby i nevidomí mohli mít podobný komfort, jako vidící skladatelé, nicméně to bude pro vývojáře software běh na velmi, velmi dlouhou trať. Ano, je možné na platformě Windows používat třeba NoteWorthy Composer 2, jenže člověk musí mít úžasnou představivost o tom, jak vypadá černotisková notová osnova a nesmí se ztratit a ani překliknout, protože nelze nijak zpětně kontrolovat zápis, pouze poslechem. A představte si situaci, kdy máte napsanou partituru a najednou při poslechu zjistíte, že máte v taktu 300 chybu. Pokud se to stane, je třeba se přesunout na začátek skladby a počítat 300 taktů, najít chybu a pokusit se ji opravit. Proto tento způsob tvorby nepoužívám.

Není to úplně jednoduché, ale i přesto mě to baví. Samozřejmě by mi pomohl lepší hardware, rád bych totiž nahrával Trance, ale moje klaviatura nemá žádné ovládací funkce efektů v reálném čase a v aplikaci Garageband zase nejde bez zrakové kontroly označovat jednotlivé úseky a dodělávat efekty ručně a milionář taky nejsem. Ale i tak mě to baví. Sice to déle trvá a občas lze najít nějakou drobnou neduhu, nicméně stále věřím, že se to ještě za mého života změní.

Napsat komentář