Já v kuchyni

Ačkoli by to nikdo z okruhu mých známých vzhledem k tomu jaké jsem štíhlounké postavy neřekl, potrpím si na dobré jídlo. Poslední dobou jsem začal v kuchyni tak trochu experimentovat a postupně se učím vařit. Nebo teda vařit, v poslední době spíš péct a tvořit kávové koktejly.

K tomu, aby mohl nevidomý člověk vařit, potřebuje mít upravenou kuchyni a mnoho kompenzačních pomůcek, alespoň se to takto většinou říká. Já nemám ani jedno, teda mluvící váhu ano, jenže tu jsem použil zatím jen jednou a to vůbec ne při vážení v kuchyni, ale pracího prášku, protože jsem potřeboval vědět, kolik gramů se vejde do jedné odměrky, ale od té doby jsem ji nepoužil, zatím jaksi nebyl důvod. Ani kuchyňskou linku nemám nijak upravenou, kredenc klasický, jen místa trochu méně.

Mým prvním pokrmem, který jsem se naučil opravdu uvařit, nepočítám-li kávu, čaj, kakao, byla čočková polévka. Já jsem polévkový typ a myslím si, že by na stole rozhodně neměla chybět. V blízké budoucnosti se chystám pokročit a rád bych se naučil i složitější jídla. Samozřejmě, obědy beru z dovozu, žít jen z čočkové polévky se nedá.

Zatím tedy v kuchyni experimentuji s jinými lahůdkami. Vařím si například nutellovou či kakaovou kávu, smažím si nezdravé věci, salám, párky, klobásy, ale také peču. Domácí rohlíky podle Ládi Hrušky nebyly problém, jen když jsem je dělal prvně, nějak jsem to neodhadl a z plánovaných dvanácti jich bylo asi šest a dvacet. Od té doby je dělám pravidelně.

Dnes jsem opět pekl. Tentokrát nutellové nazvěme to šátečky s kuličkami. Nepodařilo se mi totiž úplně ze všech kousků listového těsta udělat poctivý šáteček, ale co, hlavně že se nic nepřipálilo, že Nutella nevytekla a že se to dá jíst.

Závěrem

Experimentování v kuchyni je pro mě obrovským odreagováním a nesmírně mě to baví. Mým největším cílem je naučit se péct dorty a jak se říká, všechno jde, když se chce, jenom na to buď přijít a nebo si nechat poradit, tak uvidíme, jak to dopadne.

Hezký den všem,
Pavel

Napsat komentář