Dívenka před zrcadlem


Co se ti asi honí hlavou, když před zrcadlem každý večer sama stojíš a vlasy si splétáš v cop? Jaké myšlenky tě doprovází? Nad čím tak úpěnlivě přemýšlíš? Nad tím, zda si zítra vezmeš top, nebo šaty dlouhé? Šaty dlouhé zavrhuješ, to je mi více než jasné, však už tě znám, léto ne léto, zima ne zima, musíš být top, ty, jen ty a jediná.

Jaké plány střádáš, když u lože svlékáš svůj denní šat, co chystáš si nazítří, koho pozdravíš, koho pohladíš, koho zavrhneš, koho pomiluješ? Že pomiluješ, to je mi více než jasné, však už tě znám, léto ne léto, zima ne zima, musíš být top, ty, jen ty a jediná.

O čem necháváš si zdát, když z peřin jen hlava ti kouká, koho ve snech svých, tak dávno ztracených objímáš? S kým brázdíš nocí beze stop, komu asi své tělo v nich odevzdáš. Je ti to stejně jedno, to je mi více než jasné, však už tě znám, léto ne léto, zima ne zima, musíš být top, ty, jen ty a jediná.

Jen tak jsi proplula životem, chvíli nahá, chvíli oděná, byla jsi top, sama a jediná. Jen jako vánek, nikým nerušená, jen sama sebou, proplula jsi světem a pak jsi zmizela. Že nevrátíš se už, to je mi více než jasné, však už tě znám, léto ne léto, zima ne zima, musíš být top, ty, jen ty a jediná.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.