Alenčiny otázky


Když venku padá sníh, myslíš má maminko, že by mezi těmi vločkami mohla být ta ztracená láska, kterou déšť minule mi ze srdce odplavil a ze rtů smyl?
Když vítr fouká, myslíš můj tatínku, že by mi mohl vnést do vlasů špetku toho štěstí, co poletuje mezi námi všemi?
Když mezi mraky, vykukuje sluníčko, myslíš má babičko, že když ti úsměv na tváři vykouzlí, vrátí ti kousek tvého mládí?
Když čteš dědečku v knížkách, myslíš že vrátí ti vzpomínky, na doby, kdy jsi ještě byl svěží a mlád?
Když hvězdy září, myslíš si sestřičko, že snad i ony mohou být šťastné?
A když přijde noc, myslíš si bráško, že bojí se nového rána?